pondělí 29. října 2007

Neumím si ani nagelovat vlasy

Před několika dny jsem se stavil v kadeřnictví, aby moje hlava trochu vypadala k světu. Nechal jsem to jenom zkrátit s tím, že případné pokusy si už budu zkoušet sám. A pokaždé, když jsem vylezl ze sprchy, tak jsem si s vlasama hrál. Taky to vypadá hned lépe, když je ta hlava čerstvě umytá. Někdy mě dokonce přepadají myšlenky, že jsem jako malé dítě, co si hraje se vším. (Možná tím dítětem fakt jsem. Kdo ví?) No ale tak mě prostě jednou napadlo, že bych někdy mohl vytasit gel a zkusit se trochu vyšvihnout.

Během víkendu by se jiště našla spousta akcí, kde by se nagelovaná hlava hodila, ale neměl jsem odvahu. Naposledy jsem měl nagelováno asi půl roku zpátky. Takže páteční disco bylo v normálu. Dokonce i sobotní pařba byla jen tak na přírodu bez použití zkrášlovací techniky. Ale dnes ráno jsem se už neudržel. Ze skříně jsem vyhrabal tubu gelu a hurá do boje.

Mé zápasení jsem bohužel (nebo bohudík) prohrál. Výsledný efekt nebyl takový, jaký jsem chtěl. Pokoušel jsem se nejspíš o nemožné. Prohrabával jsem se vlasy skrz na skrz, z jedné strany na druhou. Ale nějaký zářivý výsledek ne a ne přijít. Po té sprše to vypadalo mnohem líp. Z mé hlavy se nic hezkého dostat prostě nedá. Budu se s tím muset smířit. S pocitem zklamání jsem gel uklidil zpátky do skříně na své místo, kde se na něj bude pouze prášit.
Budu muset někoho uhnat, aby mi ukázal jak se to dělá, nebo to asi nebude mít cenu. Sám to nedokážu. Jsem totální nemehlo.