Co takhle comeback?

Je to absolutní hrůza. Pokaždý se snažím a stejně to skončí blbě. Nikdy mi to nevydrží moc dlouho a nakonec stejně přestanu.
Proč u toho nemůžu vydržet chvilku dýl? Přece to není tak nudné. A právě na tom to stojí a padá. Musím se do toho opřít a konečně začít. Pak to teprve bude to pravé. Jinak se prostě nedá svítit.

A jak mě to chytlo? Při dnešním prospaném odpoledni se mi už ani nechtelo spát, tak jsem se začetl do pár blogů. No a zrovna tam jeden, nejmenovaný blogger vzpomínal na svoje začátky. Zamáčknul jsem skoroslzu, protože mě sere, že taky nemám, na co vzpomínat. Ano, vím, že nemusím mít vše, co mají ostatní. Ale tady jsem se pokaždé snažil a nikdy to nedopadlo dobře.

Třeba tento další pokus konečně vyjde a pak se budu mít k čemu vracet. Dneska je fakticky nějaký vzpomínkový den, protože jsem si docela dost zalistoval v deníku. (I tomu by se chtělo více věnovat)

Ale po dlouhém čtení na mě pomalu začíná padat únava. Jenže se mi spát nechce. To je zase dilema. Jednou se z toho zblázním. Tak jsem si tu připíchnul další věc, o kterou se tedy budu v následujících dnech (a snad i týdnech) snažit. Už tam máme trochu sportu, kontrola jídla a učení. Upletl jsem si na sebe bič. Snad se objeví nějaké pozitivní výsledky. Třeba se konečně rožhaví ta jiskra, která by měla.




----------------
Now playing: Westlife - I'll be Loving You Forever
via FoxyTunes